wz

Zpět na hlavní stránku!



O hlubokém úpadku všech mainstreamových médií a zejména mainstreamového periodického denního tisku v dnešní České republice a Slovenské republice.

Odkazovač: Ste zo Slovenskej republiky? Potom radšej kliknite myšou na tento modrý nápis a prepnite sa tým do slovenskej verzie!

 

Ještě počátkem devadesátých let dvacátého století celá naše tehdejší země Československo ČSFR, a poté po roce 1992 několik málo let i obě samostatné republiky, Česká republika a Slovenská republika byly ještě skutečně jakž takž relativně svobodnými demokratickými státy. V té době když jsem přišel někam do veřejné knihovny, ať již to byla Univerzitní knihovna v Bratislavě, Univerzitní knihovna v Brně, Národní knihovna v Praze anebo příslušné městské knihovny v Praze, Brně, Bratislavě, ale i městské knihovny v jiných městech České a Slovenské republiky, tak byla to radost pokud šlo o denní tisk vzít si všechny denníky vyšlé toho dne a obeznámit se s významnou politickou událostí ze všech možných politických a ideologických úhlů pohledu, respektive její obsahovou prezentací a politickou interpretací ve všech těchto politicky a ideologicky různorodých dennících. Ačkoliv se to možná dnešním mladým lidem bude zdát překvapivé, v té době se ještě o téže události psalo v různých dennících skutečně různě, a nebylo v té době dokonce nic zvláštního ani na tom, jestliže jeden denník určité události hodnotil pozitivně, kladně, zatímco jiný denník tytéž události naopak hodnotil záporně, negativně a obráceně.

 

Po pádu komunizmu v roce 1989 zpočátku v devadesátých letech dvacátého století ještě jednotlivé denníky náleželi jednotlivým politickým stranám plus dalším zainteresovaným organizacím, zatímco dnes jsou úplně všechny existující denníky v České republice i Slovenské republice tzv. “nezávislé“ – jak i doposud některé z nich o sobě pokrytecky hlásají, avšak na čem jsou tzv. „nezávislé“?

 

Pouze snad jen na samotném zdravém rozumu jsou nezávislé…

 

A úplně stejně tak tzv. “nezávislé“ máme i úplně všechny televizní a rozhlasové stanice. No prostě děs a hrůza!

 

Pluralitní politická a ideologická diverzita, rozmanitosti médií postupně zanikala a dnes jsou obdobně jako tomu bylo za komunistického režimu před rokem 1989 všechna média v České republice i Slovenské republice politicky a ideologicky totalitně uniformní. Ba dokonce dnes je to ještě horší než tomu bylo bývalo za předešlého komunistického režimu spřed roku 1989, a to už je co říci!

 

Za předešlého komunistického režimu jsem v různých městech tehdejšího socialistického Československa také chodil do veřejných knihoven a vzal si ke čtení všechny denníky vyšlé toho dne. A stejně jako je tomu i dnes všechny tyto denníky psali o politických událostech v úplně stejném politickém a ideologickém duchu, nicméně z hlediska textualistického tyto články, i když stejně jako je tomu i dnes byly vesměs napsány ve stejném politickém a ideologickém duchu, byly však ale na rozdíl ode dneška alespoň textualisticky různé. A i když sice všechny tyto článku jednu a tutéž politickou událost hodnotili z politického a ideologického hlediska úplně stejně, tyto články však ale přesto nebyly textualisticky stejné, identické, a tudíž i za tehdejšího komunistického režimu mělo smyslu si o téže události přečíst v různých tehdejších dennících alespoň proto, že zejména z hlediska popisovaných detailů, to co si povšiml ve svém článku první novinář, to tomu druhému mohlo uniknout, zatímco naopak ten druhý novinář si mohl povšimnout a zaznamenat zas jiné detaily, které zas unikli prvnímu novináři a podobně.

 

V dnešní době však ale tato totalitní uniformita tisku již není pouze jen politická a ideologická jako tomu bylo za komunistického režimu spřed roku 1989, ale dnes pokud jde o klíčové politické události tak na rozdíl od předešlého komunistického režimu spřed roku 1989 je tato totalitní uniformita dnes dokonce již i ryze textualistická, v důsledku čehož je již úplně jedno, který konkrétní z denníků si přečtete, přičemž číst dva různé deníky je dnes úplně stejně nesmyslné, jako kdyby jste si rovnou koupili dva exempláře jednoho a téhož denníku daného dne a „oba dva tyto exempláře si četli“.

 

Pokud jde o klíčové politické události nanejvýš tak dnes jsou v různých dennících různé pouze jen nadpisy článků, nicméně samotné články jsou “od slova doslova“ úplně stejné, úplně identické. A ovšemže stejně jako kdykoliv v minulosti od prvopočátečního vzniku tisku v patnáctém století až do dnešních dnů, i dnes se občas někdy vyskytne nějaká chyba: občas v nějakém slově je zdvojené písmenko, nebo vypadlé písmenko, nebo “přesmyčka“, respektive že dvě písmenka vedle sebe si nechtěně vyměnili své pořadí, ale vyskytne se i překlep, když někdo klepnul nechtěně na sousední klávesu, v důsledku čehož se tam objeví jiné písmenko než to, které by tam po správnosti být mělo, ba někdy se i vyskytne nějaká přehlédnutá gramatická chyba. To se občas stává sice od nepaměti co je tisk tiskem, a tudíž na tomhle ovšemže není nic neobvyklého, toto se totiž občas vždy v celých dějinách tisku stávalo, nicméně ale zatímco v minulosti se takováto politováníhodná chyby vyskytla pouze jen například v jednom periodickém denníku, respektive potisku či vydání toho dne, dnes když jsou tyto články o klíčových politických událostech od slova do slova úplně identicky textualisticky stejné, tak v případě vyskytnutí se nějaké takovéto přehlédnuté chyby se tatáž chyba ve stejném článku, ve stejné větě, ve stejném slově vyskytne se železnou nevyhnutelností úplně ve všech periodických dennících vyšlých toho dne v dané ať již české nebo slovenské jazykové verzi, a nikoliv tedy pouze jen v jednom z periodik jak to kdysi v minulosti bývávalo obvyklé.

 

A tak za této mediální totalitní uniformity, která již není pouze jen politická a ideologická jako tomu bylo bývalo v minulosti již i za komunizmu a fašizmu či nacizmu, dnes však ale na rozdíl od komunistického a fašistického či nacistického režimu se v dnešních již více než dvacet let u nás na „“západě“ vládnoucích extrémistických krajně ultralevičáckých, ultraliberálních neomarxistických režimech kromě již z komunizmu, fašismu a nacizmu známé politické a ideologické totalitní uniformity médií prosadila navíc ještě k tomu i tato totalitní uniformita ryze textualistická.

 

A za těchto okolností tato naše mainstreamová extrémistická krajně ultralevičácká, ultraliberální neomarxistická média si nárokují na „absolutní pravdu“ toho co oni publikují a tudíž veškeré ostatní názory, které se v čemkoliv liší od jejich “absolutní pravdy“ jsou údajně prý fašizmem a nacizmem, popřípadě alespoň údajnou “hybridní ideologickou válkou Putinovi ruské propagandy“  a “populizmem“.

 

Nic nového pod sluncem!

 

Historické kulisy se trochu mění, ale totalitní podstata zůstává úplně stejná, ne-li v daném případě “svobody médií a informací“ dokonce dnes ještě horší. V minulosti před rokem 1989 jsme tady měli od našich nad námi vládnoucích soudruhů komunistů “ideo-diverzní propagandu amerického imperialismu“, kterou dnes zas nad námi vládnoucí krajně ultralevičáčtí ultraliberální neomarxističtí extrémisté nahradili jakousi prý údajnou “Putinovou ruskou propagandou“ anebo dokonce “fašizmem“ a “nacizmem“, přičemž ovšemže rovněž skvělé, zejména slovenské PRO-LIFE, PRO-FAMILY a další vynikající katolické weby údajně prý rovněž nejsou ničím jiným než „Putinovou ruskou propagandou“ anebo oním údajným “fašizmem“ a “nacizmem“. Pokud tedy vynikající  PRO-LIFE, PRO-FAMILY a další vynikající katolické weby jsou údajně prý “fašistické“ anebo “nacistické“, a jako také údajně prý „Putinovou ruskou propagandou“, pak to tedy asi znamená že pravoslavné Rusko, ba snad asi i přímo samotný Vladimír Putin osobně jsou tedy největšími odborníky na katolickou teologii, což kdyby to nebylo k pláči, bylo by mi to přímo k smíchu sledovat v mainstreamových extrémistických krajně ultralevičáckých ultraliberálních neomarxistických médiích tyto choromyslné paranoidní bláboly krajně ultralevičácké ultraliberální neomarxistické propagandy vidící paranoidně úplně všude za jakýmkoliv opozičním anebo kritickým či jakýmkoliv politicky či ideologicky odlišným názorem všude zlé “fašisty“, “nacisty“, “ruské špiony“ a “Putinovu ruskou propagandu“.

 

Napsal dne 20.11.2018 JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryk Lahola

 

Zpět na hlavní stránku!